Provozní bezpečnost stromů

Hlavním parametrem hodnocení stromů v prostředí obývaném lidmi je jejich provozní bezpečnost. Nabízíme hodnocení stavu stromů s hlavní pozorností věnovanou jejich provozní bezpečnosti buď vizuálně nebo přístrojovou metodou tahových zkoušek.

Vizuální hodnocení

Vizuální hodnocení zahrnuje sledování všech staticky významných defektů v nadzemní části stromů. Výsledkem je rozhodnutí, zda strom odpovídá požadavkům na ponechání na daném stanovišti vč. návrhu event. speciálního stabilizačního zásahu. Pro detailní šetření používáme metodu WLA (Wind Load Analysis). Jedná se o jednoduchý matematický model, který zkoumá odolnost nosných částí kmene konkrétního stromu při náporu větru o rychlosti vichřice.

Přístrojové hodnocení

Vyšetření kmenů přístrojem FAKOPP 2D Přístroj Fakopp 2D je akustický tomograf, který je schopen rekonstruovat vnitřní stav kmene na základě měření rychlosti šíření zvuku ve dřevě kmene. Sestava se z 12 sond (ne vždy se všechny používají), které jsou vzájemně propojeny a spojeny počítačem pomocí Bluetooth modulu. Poklepem na jednotlivé sondy je vyslán akustický signál a přístroj snímá čas potřebný k průchodu signálu z aktuálně aktivované sondy do sond ostatních. Na základě časů průchodu a geometrie daného průřezu je vypočtena rychlost a z ní rekonstruován stav kmene.

Rychlost šíření akustického signálu ve dřevě je závislá na hustotě a tuhosti materiálu. S rostoucí hustotou klesá a s rostoucím modulem pružnosti stoupá. Obě vlastnosti jsou citlivým ukazatelem stavu dřeva, narušení dřevokaznými houbami způsobí změnu rychlosti šíření a je možné ji detekovat. Pokud se uvnitř kmene nachází dutina, zvuková vlna ji musí obejít po delší dráze a opět klesá rychlost signálu a je možné ji detekovat.

Základní vyhodnocování měření probíhá v programu ArboSonic 3D, který umožňuje vytváření barevných map jednotlivých průřezů i jejich seřazení podle výšky měření. Zároveň obsahuje základní zátěžovou analýzu. Do této analýzy byly dodány digitální fotografie. Následně byla zhodnocena odolnost měřených průřezů proti zlomení s korekcí geometrické složky tuhosti kmene dle aktuálního stavu průřezu a rozsahu poškození.

Tahová zkouška – Pulling test

Mluví se o nás!

Krnov
Tisková zpráva "Ve smetanových sadech se měří stabilita stromů"

TV Polar
Krnovský miniexpres - "Tahové zkoušky stromů ve Smetanových sadech"

TV PRIMA
Hlavní zpravodajství TV PRIMA "Zprávy FTV Prima 6.12.2015" - čas 08:05 min

Stromy jsou vystaveny zatížení větrem, které je odváděno z koruny přes kmen do kořenů. V případě vyššího zatížení větrem, za jistých okolností, se stromy s tím nemohou vyrovnat a reagují zlomením koruny, větví a kmene, případně ztrácejí kotvení v půdě a vyvrátí se. V porovnání s jinými měřícími postupmi, umožňuje tahová zkouška, jak měření odolnosti vůči zlomení, tak i sílu kotvení a tím nám dovoluje jednoznačné, odborné a pochopitelné posouzení stability. Vysoká výpovídající hodnota tahové zkoušky v provnání s jinými postupy se již mnohokráte potvrdila.

Statická prohlídka stromu s pomocí tahové zkoušky se realizuje podle tahové metody, kterou vyvinul Dr. Ing. Lothar WESSOLLY a Günter SINN. V této metodě se simuluje zatížení větrem, kterému je strom vystaven. Následně se zkoumá, jak toto zatížení větrem ovlivňuje nosnost kmene a sílu ukotvení stromu v zemi. Výsledkem je potom odborně podložené, hodnocení statického stavu stromu.

Samostatně se nejdříve hodnotí zatížení větrem, kterému je strom vystaven v případě orkánu (síla větru 12 stupňové v Beaufortové stupnici), při zohlednění topografických faktorů. Následně se do kmene zavede náhražkové zatížení větrem tak, že s pomocí tažného mechanismu se lanem tahá strom, vše kontrolované v jednotlivých zátěžových krocích až po stanovenou hranici. Strom reaguje poměrným prodloužením (stlačením, případně natahováním) krajních vláken, co se dá zachytit digitálními senzory prodloužení (Elastometr). Současně se naklání pata kmene. To se měří senzory úhlu náklonu (Inklinometr).